Osivo Včelí zahrádka u Plevů

Louka pro radost i užitek

Směs semen pestrobarevných lučních trvalek pro motýly, včely a další hmyz navrátí Vaší zahradě pestrost. Stačí i malý kousek a ožije Vám před očima. Zavzpomínáte přitom na dětství, budete mít nádherné luční kvítí do vázy a místo sekání můžete trávit čas se svými blízkými. Možná nemáte možnost hned sít obrovskou louku, ale vězte, že každý kvítek se počítá. Stačí i malý kousek trávníku proměnit v kvetoucí louku a uvidíte, jak vám ožije před očima. A že bydlíte v bytě? I pár květináčů za oknem nebo na balkóně potěší a pomůže.

Výhodou vytrvalé kvetoucí louky je její snadná údržba, nádherný a pestrý vzhled i pocit opravdového spojení s přírodou. Nicméně i tento typ porostu má svá specifika. Než se objeví první květy, budete si muset chvilku počkat. V první sezóně po výsevu vás bohatá diverzita květin zdaleka nečeká, luční porost vás poprvé potěší až v roce následujícím. Zatímco trávníku se při dobrém zavlažování a vhodném termínu výsevu dočkáte za několik týdnů, louka vás naučí trpělivosti i tomu, že na dobré věci se vyplatí si počkat.


JAK louku založit a jak se o ni starat?

Vyberte slunné stanoviště nebo polostín. Osivo se hodí pro střední vláhové poměry i slabě vlhčí nebo sušší místa. Nejvhodnějším časem pro výsev je jaro a pozdní podzim, ale vysévat lze po celý rok. Louku zakládejte do čisté půdy, kvůli pomalému růstu nelze semena přírodních lučních rostlin přisévat do založeného trávníku, ani při výsevu míchat s běžnými travními osivy! Běžné traviny by luční květiny zcela určitě potlačily.

Půdu pro výsev louky připravte jako pro trávník, ale nehnojte a nepoužívejte herbicidy. Semena vysévejte cca v hustotě 2 g na 1 m² při ručním setí a 1 g na 1 m² při setí secím strojem. Osivo rovnoměrně rozházejte a lehkým uhrabáním mělce zapracujte do půdy (stačí do 0,5 cm). Vhodné je povrch utužit válením. Pro ruční setí je vhodné si secí plochu i osivo rozdělit na několik menších částí, lépe tak uhlídáte vhodnou hustotu setí.

Rostliny rostou v roce výsevu pomaleji, vyrůstají hlavně jejich kořínky a nad zemí plevel – porost je třeba častěji sekat cca 4 - 6 cm nad zemí a posekanou hmotu odklidit. Louka plně kvete od 2. roku a je velmi vytrvalá – sekáme 2 - 3krát ročně pro zahuštění porostu (nejlépe vždy, když začíná odkvétat). V dalších letech sekáme maximálně dvakrát ročně. Louku sekáme ideálně kosou nebo lištovou sekačkou 4 - 5 cm nad povrchem půdy. Sekání kosou nebo lištovou sekačkou je šetrnější, protože běžná sekačka je na drobné živočichy příliš rychlá. Nestihnou před ní utéct a hynou pak v rozsekané trávě.

Sečení je lepší provádět postupně po částech, aby měl hmyz vždy svůj bezpečný prostor a něco k zakousnutí a to jak pro housenky, tak pro dospělce. Pro podporu hmyzích obyvatelů zahrady je vhodné nechat části louky neposečené od konce července jednoho roku do roku následujícího a vytvořit tak klidovou zónu pro rozmnožování a přezimování hmyzu. Potom tento porost posekat a nechat sousední kus porostu opět neposečený přes celý rok. Tím se zachová pestrost louky a zároveň hmyzu umožníme, aby dokončil svůj vývoj a přezimoval. Tyto části zahrady mají v oblibě především motýli, včely, čmeláci, kobylky a cvrčkové a vytvoří „zpívající louku“.


Praktický tip:

Z vlastních zkušeností doporučujeme louku vysévat v doporučeném množství max. 2 g semen na 1 m². Pro snadnější, rovnoměrnější a nepříliš husté setí si semínka můžete smíchat se suchým pískem (příp. strouhankou či krupicí) zhruba v poměru 1 : 1.


Kdo pro f.Pleva osivo vyrábí?

Osivo připravuje firma Planta naturalis. Jejím hlavním zájmem jsou květnaté louky a vše kolem nich. Pracovníci Planty naturalis sledují vzájemné vztahy mezi rostlinami, aby mohli stanovovat nejlepší složení směsí osiv pro založení krásných a odolných květnatých luk. Toto v České republice ojedinělé pěstování přírodních rostlin vzniklo v roce 1993 a má svou tradici v zakládání květnatých luk výsevem semen.

Na skladbě osiv spolupracují s Botanickým ústavem AV ČR v Průhonicích, s Botanickou zahradou v Tróji, Přírodovědnou fakultou Univerzity Karlovy, Přírodovědnou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Biologickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.